EN Nejnovější poznatky k zavádění příkrmů - slovo pediatra

Po narození je přirozenou výživou miminka mateřské mléko.  Kojení zajišťuje správný růst i vývoj miminka, přispívá k ochraně malého organismu proti choroboplodným zárodkům, ovlivňuje vývoj imunitního systému a v neposlední řadě podporuje citové vazby mezi maminkou a dítětem. Malý kojenec by měl být krmen výhradně mateřským mlékem do konce 6. měsíce života.

V dalším vývoji již plné kojení nemusí uspokojit nároky rostoucího organismu (množství energie, bílkoviny a minerálů – zejména železa a zinku), v tomto věku je vývoj dítěte již na takové úrovni, že může bez obtíží přijímat další, nemléčnou stravu, polotekutou – pyré, kašovitou,…Zažívací i vylučovací ústrojí je také vyvinuté do té míry, že si dokáže s příkrmy poradit.

Pokud dítě nemůže být z nějakého důvodu kojeno, nebo je kojeno jen částečně (při nedostatečné tvorbě mateřského mléka), je na místě podávat počáteční mléčnou formuli, po zavedení nemléčných příkrmů dále pokračovací mléčné formule (běžné kravské mléko je pro kojence nevhodné a nemělo by se v 1. roce života ve větším množství vůbec podávat). Od ukončeného 4. měsíce je možno přidávat i nemléčné příkrmy.

V druhé polovině 1. roku života dítěte postupně přecházíme od plného kojení, přes zavádění příkrmů, k upravené stravě dospělého člověka. Názory na zavádění jednotlivých složek potravy nejsou ani mezi odborníky zcela jednotné a doporučení se v jednotlivých státech může lišit. U nás je zvykem začínat se zeleninovým a masozeleninovým příkrmem, posléze přidávat ovoce, rýžové a kukuřičné kaše, kaše s obsahem lepku,... Příkrmy by se měly zavádět po jednom, s intervalem cca 2 příkrmy za týden tak, aby se dal odhalit původce případné nežádoucí reakce. Kromě jednotlivých potravin je také důležitá konzistence příkrmů. Začínáme nejprve s příkrmem ve formě pyré, dále můžeme zkoušet kašovitou konzistenci a posléze stravu polotuhou.

V poslední době se objevila doporučení o dřívějším zavádění lepku do stravy a to již mezi 4. a 7. měsícem života. Zjistilo se, že podání stravy obsahující lepek v tomto intervalu a také pokud je dítě stále kojeno, snižuje riziko vzniku celiakie (nesnášenlivost lepku léčená bezlepkovou dietou – tj. s vynecháním některých obilnin), cukrovky 1. typu (tj. kde je nutno podávat inzulin, vzniká nejčastěji v dětství, u adolescentů a mladých dospělých) a alergie na obilniny.  Lepek by měl být zaváděn postupně, nejprve v malých množstvích.

Rozdílná doporučení existují i v oblasti zavádění stravy se zvýšenou alergenicitou – častěji po jejich požití vzniká alergická reakce.  Řada odborných komisí se shodla na tom, že prokázaným „opatřením“, které snižuje riziko vzniku alergie je plné kojení miminka po dobu 4-6 měsíců. Na opatřeních v podobě oddalování některých více alergizujících potravin se odborníci již zcela neshodnout. Americká společnost pro imunologii, astma a alergologii doporučuje oddálit zavedení  mléčných výrobků po jednom roce věku, vajíčka po druhém roce věku a ořechů, ryb a mořských plodů po třetím roce věku. Nejnovější publikace Evropské společnosti dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu upozorňuje, že oddálení zavedení některých těchto potravin může mít na dítě i negativní vliv, například ryby jsou nejdůležitějším přirozeným zdrojem omega-3 polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem – tzv. n3 LC-PUFA, které jsou důležité pro správný vývoj nervové soustavy.

Kojeneckou stravu se doporučuje nepřisolovat (z důvodu prevence zvýšeného krevního tlaku) ani nepřislazovat. V kuchyni používaný cukr – sacharóza se nejvíce podílí na vzniku zubního kazu. Při výběru komerčně vyráběných kojeneckých příkrmů, bychom se měli zaměřit na ty, které neobsahují přidanou sacharózu.

Každý člověk je jiný, výše uvedená doporučení jsou obecná. Po poradě s vaším praktickým lékařem zvolíte výživu, která je nejlepší pro vaše miminko.