Nekojit pro Vás může znamenat stigma
Nekojit pro Vás může znamenat stigma

Pravdivý příběh psaný ženou, která si prošla velkými útrapami díky ztrátě možnosti kojit své dítě.

Již od 21 let se léčím s psychickými problémy. Beru celou řadu léků. Rozhodnutí, zda mít či nemít děti je s takovou diagnózou poměrně složité. Někteří lékaři vás odrazují a jiní raději mlčí. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, tak mě zaplavila vlna neuvěřitelného štěstí a radosti. Bohužel jsem byla záhy z tohoto poblouznění velmi tvrdě probuzena. Gynekoložka mě okamžitě poslala na potrat. Celá ubrečená jsem okamžitě kontaktovala svou psychiatričku, která mi řekla, že pokud dítě chci, tak je to možné, ale léky bohužel vysazovat nemohu. Rozhodla jsem se společně se svým mužem, že dítě chceme a do rizika půjdeme.

 

Záhy jsem začala navštěvovat předporodní kurz, který byl velmi výrazně zaměřen na kojení. Byla jsem rozhodnutá, že kojit chci. Bohužel jsem se po poradě s lékařkou dozvěděla, že to není dobré, protože se léky dostávají do mateřského mléka a mohou dítěti ublížit. Takže to bylo jasné, kojit prostě nemohu.

 

Dítě jsem porodila v porodnici, která má označení Baby friendly hospital. A od této chvíle to začalo. I když jsem včas nahlásila s čím se léčím, jaké léky beru a odevzdala jasné stanovisko odborného lékaře, personál nemocnice jako by nechápal. Na oddělení šestinedělí za mnou přišla zdravotní sestra, která mi dítě přikládala k prsu a až po sáhodlouhém vysvětlování se zarazila, omluvila a šla pro kojeneckou láhev s mlékem. Jak ale sama řekla, na to nejsou v nemocnici zvyklí, neví kde láhev vůbec je. Nicméně ji přinesla. K dalším problémům došlo, když přišla lékařka, ta mě zase začala přesvědčovat, že bych měla kojit. Nebyla vůbec informovaná nebo prostě moje materiály nečetla. Asi druhý nebo třetí den na tomto oddělení došlo k dalšímu problému. Jiná maminka, která se mnou byla na pokoji se rozhodla, že jí kojení nejde, že chce domů a že chce taky krmit dítě z láhve. Lékaři na ní tlačili, říkali jí, že se musí snažit kojit, protože jinak jí prostě domů nepustí. Na to ona řekla, že pokud můžu já, může přece také ona. To, že jí lékaři řekli mojí diagnózu a vykřikovali, že beru takové a takové léky už dnes vlastně ani neřeším……...

 

Po propuštění domů vše pokračovalo dál. Maminky, které jsem potkávala neustále hovořily o kojení. Já jsem měla vždy u sebe kojeneckou láhev, sušené mléko a horkou vodu. Jakmile jsem toto všechno vyndala, tak to začalo… „ A proč nekojíš?“ To je přeci to nejdůležitější pro tvé dítě…..chrání ho to před nemocemi. Takhle to tvoje dítě bude často nemocné. Snaž se, přikládej jí. Dostávala jsem spoustu užitečných rad, dokonce i články z časopisů o kojení. Prý bych se mohla rozkojit i později, mám dítě neustále přikládat. Chtělo se mi brečet. Bylo mi z toho všeho zle. Četla jsem o tom všechno možné i nemožné. Měla jsem strach, že dcera bude často nemocná, že jsem jako matka selhala. Vybrala jsem si tenkrát nejlepší alternativu sušeného mléka a to kozí mléko, které je nejblíže tomu mateřskému. Bylo sice dražší, ale já měla zaručené, že moje dcera bude na jenom z nejlepších mlék na trhu. Dneska jsem za své rozhodnutí moc ráda.

 

Vysvětlovat maminkám proč nemohu kojit jsem se neodvážila. S takovýmto onemocněním se prostě chlubit nedá. Je to stigma a zřejmě ještě dlouho bude. Navíc mi přišlo, že kojící maminky nic jiného slyšet ani nechtějí, neposlouchají. Jsou natolik přesvědčené o své pravdě, že je ani nenapadne, že by to někdo mohl mít vlastně jinak.

 

Tento článek jsem se rozhodla napsat právě pro ně a pro ženy, které jsou na tom podobně jako já. Nemusí mít stejnou diagnózu, mohou trpět prostě jiným onemocněním, které jim nedovoluje kojit. Ale i tak mohou být přece dobrými matkami. Také bych chtěla říct, že mé děti rozhodně nebyly více nemocné než děti kojících matek. Takže fakt, že je mateřské mléko nejlepší nepopírám, ale lidem, kteří urputně, někdy až bezohledně kojení podporují bych chtěla říct, že by mohli možná trochu „upustit páru“.

 

Petra M,. Rakovník

 

Petro, děkujeme za Váš jistě zajímavý příběh a poučný i pro nás ostatní. Budeme rádi za Vaše názory, osobní zkušenosti, které nám již nyní posíláte na marketing@goldim.cz 

Pište nám dále! Najděte si nás také na facebooku!

Kontakt:

+420 734 157 140